7 Název modulu: Úvod do klimatické výchovy „GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ“ VS. “KLIMATICKÁ ZMĚNA” Globální oteplování je jen jedním z aspektů změny klimatu. Je to termín používaný k popisu nedávného nárůstu průměrné globální teploty v blízkosti zemského povrchu, který je způsoben především rostoucí koncentrací skleníkových plynů (jako je oxid uhličitý a metan) v atmosféře. Pojmy „globální oteplování“ a „změna klimatu“ se někdy používají zaměnitelně, ale oteplování je pouze jedním ze způsobů, jak klima ovlivňují rostoucí koncentrace skleníkových plynů. SKLENÍKOVÝ EFEKT Skleníkové plyny, jako je CO2, metan a oxid dusný, působí na planetě jako přikrývka. Zachycují energii v atmosféře a způsobují její zahřívání. Tento jev, nazývaný skleníkový efekt, je přirozený a nezbytný pro podporu života na Zemi: bez něj by se průměrná teplota Země pohybovala kolem -18°C. Vědci se však shodují, že pokračující hromadění skleníkových plynů v atmosféře – způsobené hlavně spalováním fosilních paliv na energii – naruší přirozenou energetickou rovnováhu a změní klima Země s potenciálně nebezpečnými riziky pro lidské zdraví, infrastrukturu, ekonomiku, a ekosystémy Co je důkazem toho, že se klima mění? Vědci zdokumentovali dlouhodobé změny po celém světě v teplotě, srážkách, hladině moře a množství tepla uloženého v oceánu. Obzvláště dramatické změny probíhají v Arktidě, kde je oteplování zesíleno silnými zpětnými vazbami. Snížení mořského ledu, suchozemského ledu a sněhové pokrývky spolu s táním permafrostu má hluboký dopad v Arktidě i mimo ni. Stoupající hladina moří, způsobená především expanzí mořské vody při jejím oteplování, spolu s miliardami tun vody, které se každoročně do oceánu přidávají z tajících ledovců, ledových čepic a ledových příkrovů, ovlivňují pobřežní komunity v mnoha částech světa. Změny v délce vegetačního období a pylové sezóny, načasování migrace ptáků a přesuny areálů rostlin a volně žijících živočichů poskytují stále více důkazů pro nedávné změny klimatu. Jak víme, že klimatické změny způsobují lidé? Klimatologové dospěli k závěru, že za změnu klimatu, ke které došlo od 50. let 20. století, jsou z velké části zodpovědní lidé. Lidské činnosti – jako je spalování fosilních paliv pro energii, pěstování plodin, chov dobytka a mýcení lesů – uvolňují do atmosféry skleníkové plyny. Tyto skleníkové plyny jsou vypouštěny rychleji než lesy a oceány je dokážou odstranit, což způsobí jejich hromadění v atmosféře. Atmosférická koncentrace CO2 se od předindustriálních dob zvýšila o více než 40 % a současná úroveň CO2 je vyšší, než byla za nejméně 800 000 let. Víme, že příčinou tohoto nárůstu jsou lidské aktivity, protože oxid uhličitý (CO2) emitovaný spalováním fosilních paliv nese zřetelný chemický otisk, který je detekovatelný v atmosféře. Vědci již od roku 1800 věděli, že skleníkové plyny zachycují teplo a brání mu v úniku do vesmíru. Oteplovací účinek skleníkových plynů je zesílen zpětnými vazbami, zejména z vodní páry (silný a vydatný přírodní skleníkový plyn), což vede k většímu oteplování a změnám klimatu. Přírodní vlivy na klima, jako jsou změny slunečního záření, přírodní cykly, sopečné erupce a běžná meziroční proměnlivost klimatu, nedokážou plně vysvětlit současný trend oteplování. Změny klimatu pozorované v posledních desetiletích sledují řadu vzorců – jako je ochlazení ve vysokých nadmořských výškách a větší oteplování v noci než ve dne – které jsou v souladu s tím, co by vědci očekávali spíše od nárůstu skleníkových plynů než od změn ve sluneční variabilitě nebo jiné přirozené příčiny. bránící jeho úniku do vesmíru.
RkJQdWJsaXNoZXIy NzYwNDE=